Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

State of California

(Vlajka státu Kalifornie) (Pečeť státu Kalifornie)
Přezdívka: The Golden State Česky: Zlatý stát
Úřední jazyky	angličtina
Hlavní město	Sacramento
Největší město	Los Angeles
Rozloha  - Celkem  - Z toho souš  - Z toho vodstvo	3. v USA 410 000 km² 390 730 km² 19 270 km² (4,7 %)
Obyvatelstvo  - Obyvatel  - Hustota zalidnění	1. v USA 35 278 768 (2005) 83,85/km² (12.)
Počet okresů	58
Časové pásmo	UTC-8/-7(letní čas)
Souřadnice  - Zeměpisná šířka  - Zeměpisná délka	32°30' s.š. - 42°0' s.š. 114°8' z.d. - 124°24' z.d.
Nadmořská výška  - Nejvyšší bod  - Průměrná výška  - Nejnižší bod	4 421 m 884 m -86 m
Guvernér	Arnold Schwarzenegger (R)
Senátoři	Dianne Feinstein (D) Barbara Boxer (D)
Oficiální zkratky  - Oficiální (též poštovní) zkratka  - Tradiční zkratka  - ISO 3166-2	CA Calif. US-CA
Přistoupení do unie	9. září 1850 (31.)
Oficiální web	www.ca.gov

Kalifornie, anglicky a španělsky California (anglická výslovnost [kælɪˈfɔrnjə] IPA), je stát v USA. Patří k nejbohatším, ekonomicky nejaktivnějším a nejlidnatějším členům federace. Má 35,3 milionu obyvatel a po Aljašce a Texasu je třetím největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí s Mexikem, na východě s Nevadou, na severu s Oregonem, a ze západu ji ohraničuje Tichý oceán. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení - nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley - mekka elektronického průmyslu. V Kalifornii se nachází i Hollywood. Guvernérem země je Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu USA.

[editovat] Historie

Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Kalifornie spadala pod španělské místokrálovství Nové Španělsko. Z této kolonie vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla americko-mexická válka, po níž bylo území historické Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii.

[editovat] Geografie

Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství.Na východě státu jsou velké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště. V Sierra Nevada je i slavný Yosemite národní park a hluboké sladkovodní jezero Lake Tahoe. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.Většina velkých měst je soustředěna u Pacifického pobřeží, kde panuje příjemné středomořské podnebí.Na jihu leží velké slané jezero tzv. Salton moře a poušť Mojave. V severovýchodní části této pouště leží Údolí smrti, kde je nejnižší bod na území Severoamerického kontinentu. Údolí smrti je i nejsušší místo na planetě.

Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení. Známé je zemětřesení které postihlo v roce 1906 San Francisco.

• nejvyšší bod je 4 418 m nad mořem
• nejnižší bod je 86 m pod mořem
• průměrná nadmořská výška je 884 m
• šířka státu je 403 km
• délka státu je 1 240 km

[editovat] Ekonomika

Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. HDP Kalifornie činí 1,4 bilionu dolarů. Po Japonsku, Číně, Německu a Velké Británii to je největší HDP na světě. Roční příjem na obyvatele je 47 000 dolarů (tj. 3 916 dolarů měsíčně, v přepočtu 65 000 Kč). To je o 1/3 víc než celostátní průměr.

Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě. Průměrný rozpočet filmu je 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles, čtvrti Hollywood.

Nezaměstnanost v Kalifornii za posledních 20 let rapidně klesla a v roce 2006 byla 4,9%. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde mnoho bezdomovců, i přesto že bydlení je levné a volných pracovních míst je mnoho. Zejména v okolí velkých měst, jako je Los Angeles. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti.

• Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, víno
• Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, turistika

[editovat] Energetika

Kalifornie má relativně k ostatním státům velkou spotřebu energie (28-30 GW v zimě a asi polovinu v létě), ale její elektrárny mají kapacitu přibližně 45 GW.

V roce 1996 připravoval guvernér Pete Wilson legislativu umožňující deregulaci trhu s energií v tomto státě, který se opíral o principy volného trhu. Energetický gigant Enron v roce 1999 akvizicí získal firmu PGE a tím i přístup ke kalifornskému deregulovanému trhu.^[1] V létě 2000 Kalifornie zažila rozsáhlé, opakované výpadky proudu. Kolem roku 2003 přešla ze státu do soukromých rukou řada elektráren. Cena energie v Kalifornii se od začátku století zněkolikanásobila.

[editovat] Demografie

S populací 35 278 768 obyvatel je Kalifornie nejlidnatější stát USA. Hustota zalidnění je 88 obyvatel na čtvereční kilometr. Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou běloši, následovaní Hispánci, černochy a asiaty. Kolem roku 2040 se patrně stanou nejpočetnější skupinou Hispánci. Hlavním důvodem je jednak vysoká porodnost této skupiny obyvatel, jednak emigrace z Mexika a Latinské Ameriky. Nejrozšířenější náboženství je římsko-katolické. Velkým problémem Kalifornie je kriminalita.Mnoho přistěhovalců z chudého Amerického jihu, či ilegálních imigrantů, se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti.To vede k nárůstu kriminality a spotřeby drog.V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí.Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající Hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat.

• hlavní město: Sacramento (407 018 obyvatel)
• největší město: Los Angeles (3,694,820 obyvatel)
• další významná města: San Diego (1 223 400), San José (925 000), San Francisco (776 773), Fresno (427 652), Oakland (399 484), Santa Ana (337 977)

[editovat] Etnické skupiny

Rasové složení:^[2]

• Běloši - 60,9% (Nehispánští běloši 43,3% + běloši Hispánského původu 17,6%)
• Černoši - 6,1%
• Původní Američané (Indiáni) - 1,3%
• Asiaté - 12,4%
• Ostatní rasy - 16,4%
• Dvě nebo více ras - 3,1%

Obyvatelé Hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 35,5% populace.

[editovat] Požáry

V roce 2007 Kalifornii postihly ničivé požáry, které vyhnaly z domovů mnoho lidí včetně Hollywoodských hvězd. K 26.říjnu si vyžádaly 12 obětí.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky vlády amerického státu Kalifornie
• Kalifornská cestovní a turistická centrála
• Obrázky zajímavostí Kalifornie s popisky (česky)

[editovat] Poznámky

1. ↑ dokument Enron: The Smartest Guys in the Room, kapitola California, přibližně od 1. hodiny, 3. minuty.
2. ↑ Podle: United States Census Bureau, odhad z roku 2005

Související články obsahuje Portál Spojené státy americké

Spojené státy americké – United States of America – (USA)
Státy
Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie
Federální distrikt
District of Columbia
Autonomní ostrovní území
Americká Samoa | Americké Panenské ostrovy | Guam | Portoriko | Severní Mariany
Ostrovní území pod přímou správou vlády USA
Menší odlehlé ostrovy USA: Bakerův ostrov | Howlandův ostrov | Jarvisův ostrov | Johnstonův atol | Kingmanův útes | Midwayské ostrovy | Navassa | atol Palmyra | Wake